Čtení o psaní,  Pozadí příběhů

O nesmrtelných hitech z románu Kdo zastaví déšť

Šťastnej synek, Zvadlý kytky nebo Přichází slunce… Takhle jsou nazvané jednotlivé části románu Kdo zastaví déšť. Připomínají vám něco? Jsou to volné překlady skvělých písniček legendárních kapel, které změnily hudební svět. Co pro mě znamenají a proč zrovna tyhle? Prozradím vám to.

Svoji prvotinu mám výrazně spojenou s nesmrtelnými hity ze 60. a 70. let. Rolling Stones, Creedance Clearwater Revival nebo třeba The Who… Tyhle kapely prostě ke Kdo zastaví déšť neodvratně patří. Alespoň pro mě. Poslouchala jsem je, když jsem psala nebo na příběh třeba jenom myslela. Písniček je v románu zmíněných opravdu hodně, takže začnu s těmi, podle nichž se jmenují jednotlivé části. Na ty ostatní si posvítím někdy příště 🙂

Pokud chcete při čtení poslouchat celý playlist, můžete si ho přehrát TADY 🙂

Summer of 69

První z písniček jako jedna z mála zmíněných nevznikla v 60. ani 70. letech, nicméně ani úvodní kapitola se v této době neodehrává. Román začíná téměř v současnosti a teprve po pár stránkách se hlavní hrdinka Ema vrací v čase. Kanaďan Bryan Adams vydal Summer of 69 v roce 1984, ale protože se v hitu zpívá o létě 1969, samozřejmě jsem ho nemohla vynechat.

White Room

White Room napsal basák skupiny The Cream Jack Bruce, text vytvořil básník Pete Brown. Plná verze songu byla pro Velkou Británii vydána jako singl v lednu 1969. Časopis Rolling Stone ji zařadil na 376. místo v žebříčku „500 největších písní všech dob“. Skupina The Cream kombinuje v písni psychidelický rock, hard rock i dramatické pasáže. Kapela vznikla v roce 1966, fungovala však pouhé dva roky, ačkoliv si stihla získat velkou popularitu. Asi nejznámějším členem je kytarista a zpěvák Eric Clapton, který se vydal na sólovou dráhu. Styl hudby The Cream se pohybuje mezi rockem a blues.

Here Comes The Sun

Here Comes The Sun z roku 1969 nepochází od nikoho jiného než od legendárních Beatles. Členy této anglické skupiny z Liverpoolu byli John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr. Její počátky sahají do roku 1957, Beatles jsou však především symbolem let šedesátých. Oficiálně se rozpadli v roce 1970. Přichází slunce. Tak se jmenuje část věnovaná první sekci dopisů, které si vyměňují hlavní hrdinové.

Zdroj: Pixabay

Let’s Live For Today

Song napsal David Shel Shapiro a italský textař Mogol. Prvně byl nahrán v italštině britskou kapelou Rokes v roce 1966. Písničku však proslavili teprve The Grass Roots, kteří ji vydali v květnu 1967. The Grass Roots byli americkou rockovou skupinou fungující převážně mezi lety 1966 a 1975, vystupovali však až do roku 2011. Já objevila Let’s Live For Today úplnou náhodou v bráchově starém telefonu. Ten můj se rozbil a já nějaký čas používala jeho… No a vznikl z toho román Kdo zastaví déšť 😀

Game of Love

To samé platí pro Game of Love 🙂 Ta zazněla třeba ve filmu Dobré ráno, Vietname. Písnička vyšla v roce 1965 a napsal ji Clind Ballard Jr., autor několika dalších slavných songů. Frontman skupiny Glyn Ellis dostal od Fontana Records v roce 1963 smlouvu pod podmínkou, že jeho jméno bude odkazovat na nahrávací společnost – proto Wayne Fontana & The Mindbenders. Fontana se však v roce 1966 vydal na sólovou dráhu. The Mindbenders byli britská skupina pocházející z Manchesteru, která se spolu s Rolling Stones, The Who nebo Beatles účastnila takzvané „Britské invaze“, což byl kulturní fenomén pronikání britské popové a rockové hudby do amerických hitparád.

Baba O’Riley

Ooo, při téhle pecce, kterou Ema poslouchá na parkovišti před tančírnou v dost podnapilém stavu, fakt nezůstanu v klidu. Jedná se o song skupiny The Who, britské kapely založené v roce 1964, která se proslavila například písničkami My Generation, Behind Blue Eyes, Substitute nebo Kinds Are Alright. Svého času konkurovala Beatles, The Who jsou však aktivní dodnes. Baba O’Riley byla napsána kytaristou Petem Townshendem, který ve zpěvu střídá Rogera Daltreyho. Název je víceméně nepřeložitelný, nicméně odvozený je od jmen Mehera Babyho, což byl indický duchovní učitel, a Terryho Rileyho, amerického hudebníka. Baba O’Riley je součástí alba Who’s Next z roku 1971, ovšem původně vznikla pro rockovou operu Lifehouse, jejíž vydání se neuskutečnilo. Baba O’Riley je výsledkem odvážného experimentování s indickou hudbou, elektronickou hudbou i hard-rockem. Pracovním název písničky byl Teenage Wasteland. Stala se také úvodní znělkou ke Kriminálce New York.

There She Goes

Stejně jako Summer of 69 i There She Goes je kapku novějším počinem. Jedná se o záměr, protože část nazvaná podle There She Goes čtenáře v polovině románu opět zavádí čtenáře do moderní doby, i když jen na skok. Písničku napsal britský zpěvák a kytarista Lee Mavers. Byla vydána nejdříve v roce 1988, pak 1989 a opakovaně i v roce 1990 skupinou The La’s. Slyšet jste ji mohli třeba v úvodním díle Gilmorových děvčat nebo ve filmu Past na rodiče.

Fortunate Son

…a ikoničtí Creedance Clearwater Revival, známí jako CCR, poprvé. Podle Fortunate Son se jmenuje jedna z mých nejoblíbenějších částí. Hlavní hrdinka Ema ji poslouchá, když jede sama kabrioletem napříč Kyprem a užívá si svoji chvilku svobody. Song, který zazněl v mnoha filmech a je spojován především s válkou ve Vietnamu, byl vydán v roce 1969 na albu Willy and the Poor Boys. Brzy se stala protiválečným symbolem a protestem proti zapojení Američanů do války ve Vietnamu. Autorem písničky je John Fogerty, frontman skupiny CCR, který byl zařazen mezi „100 největších zpěváků všech dob“ časopisem Rolling Stone. Samotní CCR existovali od roku 1967 do roku 1972, za tuto krátkou dobu však vydali řadu nesmrtelných songů jako Have You Ever Seen the Rain, Hey Tonight nebo Who’ll Stop the Rain, podle níž jsem pojmenovala samotný román. Mnoho z jejich písniček bylo přezpíváno i českými interprety. Přestože CCR pocházejí z Kalifornie a jejich hudba je v některých pasážích charakteristická zvonivými kalifornskými kytarami, jsou spojováni spíše s „jižanským rockem“.

Have You Ever Seen The Rain

CCR podruhé. Tahle zní dost často v rádiu 🙂 Autorem je opět frontman John Fogerty a vyšla na albu Pendulum v roce 1970. Déšť, déšť, déšť…

Death Flowers

Rolling Stones jsou pro příběh extrémně důležití (možná, ale jen možná se v něm totiž objeví i Mick Jagger). Pro mě je tenhle song skutečně srdcovou záležitostí. Napsal ho Mick Jagger a Keith Richards a vyšel na albu Sticky Fingers v roce 1971. Řadí se k těm písním od Rolling Stones, které jsou kapku říznuté country stylem. Pochází z doby, kdy si skupina country teprve lehce oťukávala. Mimořádně povedená verze písničky z vystoupení v roce 1995 se později objevila na albu Stripped. Já ji mám třeba radši než verzi původní.

Zdroj: Pixabay

Eve of Destruction

Písnička, podle které se jmenuje poslední část věnovaná sekci dopisů Jamese a Emy, respektive v tomto případě pouze Jamese, hraje v rádiu, když Ema přijíždí do kyperské Kyrenie. Jaksi tuší, že se něco stane… Song proslavil zpěvák Barry McGuire a představuje jistou formu protestu proti válce ve Vietnamu a obecně Studené válce. Americkými médii byla silně kritizována, nebo dokonce zakázána.

The End

The End, tedy Konec, paradoxně není poslední kapitolou, jen předposlední 🙂 Skladba od kapely The Doors byla ve své původní verzi z roku 1967 asi 12 minut dlouhá. Stejně jako Fortunate Son od CCR je často spojována s válkou ve Vietnamu. Napsal ji frontman skupiny Jim Morrison, který proslul svým tragickým osudem, respektive tragickým koncem…

Angie

Na závěr znovu nechybějí Rolling Stones. Písničku Angie vytvořil Mick Jagger a Keith Richards jako pilotní singl k albu Goats Head Soup. Z druhé strany singlu byl song Silver Train. Hit dosáhl 5. příčky v žebříčku UK Singles Chart. Spekulovalo se o tom, že Angie je o první ženě Davida Bowieho, o dceři Keitha Richardse nebo herečce Angie Dickinson. V roce 2010 Richards uvedl, že jméno bylo vybráno zcela náhodně – jak už to tak někdy bývá. No, jméno Angie v Kdo zastaví déšť bylo vybráno podle téhle Angie 😀 Na to můžete vzít jed.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *