-
Helena Žáková ve svém prvním románu připomíná pohnutou historii Kypru i Československa
Tisková zpráva – Zdánlivě dvě odlišné historické události 60. a 70. let minulého století se podařilo mladé plzeňské autorce Heleně Žákové propojit v napínavém románu Kdo zastaví déšť, který právě vyšel. Kniha vypráví příběh britského vojáka Jamese a československé emigrantky Emy, kteří se každé léto setkávají na středomořském ostrově Kypr a do jejich vztahu zasahují neočekávané dějinné události.
-
Vychází román Kdo zastaví déšť
Den, který si navždycky zapamatuji. Den, na který jsem dlouho čekala. Možná jsem na něj tak trochu čekala celý svůj život. Vychází totiž můj první román Kdo zastaví déšť. Odehrává se na Kypru a v Anglii v prostředí zlaté mládeže, je provázen skvělou hudbou šedesátých a sedmdesátých let a poskytuje nejen upřímný pohled na lásku, ale také náhled do bouřlivých historických událostí.
-
Román Kdo zastaví déšť vychází 2. září 2020
Léta jsem psala romány jen do šuplíku. Nikdy jsem si nemyslela, že je vůbec možné některý z nich vydat, ale víte co? Když něco milujete nejvíc na světě, jde to i bez vyšlapaných cestiček. Kniha Kdo zastaví déšť bude vypuštěna do světa 2. září 2020!
-
Tvůrčí restart: Kniha, která vás večer nepustí spát
Napsat knihu, u níž zahájit ve večerních hodinách čtecí proces znamená odsoudit sebe sama k prožití bezesné noci, rozhodně není jen tak. Martina Heš, korektorka a spisovatelka, která si říká Šperkařka textů, to však dokázala hned ve svém prvním románu. Originální příběh nesoucí název „Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi“ vydává netradiční cestou. Martina Heš se pustila do tématu, které je blízké nejen spisovatelům. Nikoho nepřekvapí, že na tvůrčí blok postupem času narazí snad každý umělec, ovšem když se nad tím zamyslíte, uvědomíte si, že jakýsi tvůrčí blok se týká jakékoliv profese nebo životní etapy, přestože je častokrát schovaný za úplně jinými hesly. Proto má Tvůrčí restart příležitost oslovit…
-
Jak se naladit na psaní?
Znáte ten zvláštní pocit, kdy nutně potřebujete světu něco sdělit, ale jakmile si konečně sednete na zadek, neumíte to uchopit za správný konec? Nebo vás po pár řádcích opustí inspirace a už se k textu nikdy nevrátíte? Možná je to prostě tím, že vás neustále něco rozptyluje. Jak se správně izolovat a naladit na psaní? A jak si tohle „ladění“ nepoplést s prokrastinací?
