Spisovatelka na cestách,  Spisovatelka ve Španělsku

10 míst, která navštívit ve Valencii

Krásné historické památky, široké písčité pláže, palmy, legendární paella, parky i futuristické stavby… Tohle všechno nabízí Valencie. Se svými téměř osmi set tisíci obyvateli je po Madridu a Barceloně třetím největším španělským městem. Navzdory tomu však působí příjemně a bezpečně, rozhodně se nejedná o uspěchané velkoměsto, které ztratilo svůj původní charakter. Historické centrum projdete i za den, památky od sebe nejsou příliš vzdálené a orientace je velmi snadná. Co ve Valencii určitě nevynechat?

Valencie se nachází u Středozemního moře ve stejnojmenné provincii, přesněji na Costa del Azahar, tedy na Pobřeží pomerančového květu. Přestože volný překlad zní romanticky, jedná se o průmyslovou oblast, kde byl život kvůli záplavám v minulosti velmi drsný.

Mokřiny obklopující Valencii, díky kterým začaly místní pěstovat rýži, však daly vzniknout právě slavné valencijské paellee. Sami Španělé tvrdí, že jediná pravá paella pochází právě odtud. Milé a přívětivé město však uchvacuje návštěvníky nejen jídlem, plážemi a sluncem, ale také úžasnými památkami i moderními stavbami.

Plaza Ayuntamiento

Začnu místem, které v historickém centru města osobně považuji za to nejkrásnější, jedná se o samotné srdce Valencie – Plaza Ayuntamiento. Pokud jste navštívili Madrid, toto honosné náměstí vám jej určitě bude připomínat, ačkoliv zbytek města příliš „madridsky“ nevypadá.

Najdete tady ohromnou neoklasickou budovu radnice postavenou mezi lety 1758 a 1763, hlavní poštu a další administrativní budovy, všechny pocházející ze zlatého věku Valencie. Náměstí lemují zajímavé obchůdky, příjemnou atmosféru mu dodávají květiny a palmy a za prozkoumání stojí také přilehlé uličky. Plaza Ayuntamiento je vynikajícím výchozím bodem pro prohlídku historického jádra, nachází se nedaleko nádraží a křižují ho linky hromadné dopravy.

Plaza Ayuntamiento

Plaza de la Reina

Další významné valencijské náměstí. Tady už se architektura trochu mění – budovy nejsou ani zdaleka tak monumentální, ovšem o to jsou malebnější. Najdete tady kavárny, tapas bary a obchůdky s ručně vyrobenými suvenýry.

Plaza de la Reina

Valencijská katedrála a věž Miguelete

Le seu de Valencia pochází ze druhé poloviny 13. století a byla postavena na místě, kde původně stála mešita. Je mišmašem několika stylů – románského, gotického i barokního. Nakolik je krásná a nakolik podivně přeplácaná, musíte posoudit už sami. Její největší raritou je však to, že hostí údajný svatý grál.

Plaza de la Virgen

Za zmínku stojí určitě také věž Miguelete, ze které se vám naskytne nádherný panoramatický výhled na Valencii a hory za městem, dohlédnete dokonce i na moře. 207 schodů je určitě hodno výšlapu!

Výhled z Miguelete

Plaza de la Virgen a Basilica de la Mare de deu dels Desemparats

Na Le seu de Valencia navazuje Panenské náměstí, jehož dominantou je fontána věnovaná blahodárné i nebezpečné řece Turii, na níž město leží.

Z náměstí můžete vstoupit také do barokního kostela zasvěceného patronovi města, ve kterém najdete fresky španělského barokního malíře Antonia Palomina.

Plaza de la Virgen

Burza hedvábí

Lonja de la Seda byla valencijskou burzou hedvábí. Budova postavená mezi lety 1482 a 1533 v gotickém stylu je zapsaná na seznamu UNESCO. Ilustruje honosnost a sílu velkého a významného obchodního města.

Hedvábná burza

Mercado Central

Ovoce, zelenina, čerstvé ryby, mléčné výrobky, ořechy i cukrovinky… Na valencijské tržnici prodává na tisíc obchodníků, a to každý den v týdnu mimo neděli. Přehlídku barev a chutí si určitě nenechte ujít.

Průčelí tržnice

Brána Serranos

Torres de Serranos ze 14. století je jednou z dvanácti bran, které tvořily hradby staré Valencie. Do dnešních dní se jich zachovalo jen několik. Brána Serranos měla dlouhou dobu obrannou funkci, poté byla využívána jako vězení a během občanské války ukrývala některá umělecká díla muzea Prado. Vždy se jednalo se o hlavní vstupní bránu do města. Předěl mezi starým městem za branou a novým před branou je skutečně patrný na první pohled.

Torres de Serranos

Park Turia

Rozlehlé zahrady byly vybudovány v bývalém korytě řeky Turia, jejíž tok byl pozměněn, aby se zabránilo neustálým záplavám. Po ničivých povodních v roce 1957 byl tok Turie odkloněn jižně od města a zůstala po něm obrovská plocha, která protíná město a sousedí s historickým centremPark, který se táhne 9 kilometrů napříč Valencií až k futuristickému komplexu City of Arts and Sciences lemují další zajímavá místa a vedou jím turistické i cyklistické stezky. Obyvatelé Valencie rádi využívají místní sportoviště a dětská hřiště.

Projít se v parku Turia je samo o sobě velmi ojedinělým zážitkem už jenom proto, že se pohybujete pod několika historickými mosty. Stezky vás navíc přivedou právě k City of Arts and Sciences.

City of Arts and Sciences

Město umění a věd bylo vybudováno mezi lety 1991 a 2005. Jedná se o neuvěřitelný komplex zahrnující největší akvárium v Evropě, zahradu se středomořskou florou, interaktivní Science Museum nebo třeba Opera House.

„Nejinstagramovější“ částí komplexu je určitě zmíněná zahrada L’Umbracle plná palem, pomerančovníků, zimolezu, lotosu, rozmarýnu a spousty dalších středomořských rostlin.

Středomořská zahrada L’Umbracle

Pláž a moře

Valencie leží na pobřeží Středozemního moře a má opravdu krásnou a velmi širokou pláž s měkkým bílým pískem. Zajímavé je, že oblast, kde se valencijské pláže nacházejí, byla dřív bažinatá. Nejslavnější je Malvarrosa, uměle vytvořená v 19. století.

Z historického centra je lepší zajet sem autobusem, ačkoliv stateční turisté se od City of Arts and Sciences mohou vydat k moři i pěšky. Přímořská čtvrť je příjemná, a čím víc se budete blížit plážím, tím více malebných rybářských domečků můžete obdivovat.

Projít se po promenádě se vzrostlými palmami, dát si sangrii nebo horchatu v jedné z restaurací a nasát pohodovou atmosféru je nutnou součástí vašeho valencijského putování.

Autorkou článku je Helena Žáková

Láká vás Pyrenejský poloostrov? Milujete kouzlo Španělska a Portugalska? Přeneste se sem s románem Saudade!

Saudade

Saudade. Slovo, které vyplavil oceán. Pocit, který nelze přeložit

Román odehrávající se na divokém pobřeží Atlantiku přináší čtyři různé pohledy na tajemné Portugalsko a také dívku jménem Beatriz, jejíž tajemství provází příběh každého z hlavních hrdinů. Stejně jako portugalské slovo saudade vyjadřující pocit naplnění, smutku, štěstí, lásky i ztráty.

Objednat

Jeden komentář

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.