Čtení o psaní

Jak se naladit na psaní?

Znáte ten zvláštní pocit, kdy nutně potřebujete světu něco sdělit, ale jakmile si konečně sednete na zadek, neumíte to uchopit za správný konec? Nebo vás po pár řádcích opustí inspirace a už se k textu nikdy nevrátíte? Možná je to prostě tím, že vás neustále něco rozptyluje. Jak se správně izolovat a naladit na psaní? A jak si tohle „ladění“ nepoplést s prokrastinací?

Nezáleží na tom, na čem pracujete – jestli na článku, blogovém příspěvku, povídce, románu nebo třeba bakalářce. Někde vzadu v hlavě se vám rýsuje perfektní představa. Tak nějak víte, jak by to mělo vypadat, ale najednou si připadáte nesoustředění. Není to důvodem k frustraci, protože chyba nemusí být ve vašich schopnostech.

Někdy zakopaný pes spočívá prostě jenom v tom, že vás něco nebo někdo ruší nebo že se na celý problém díváte z nesprávného úhlu pohledu. Zamyslete se nad následujícími magickými slůvky: čas, místo, prostředí, zvuk, perspektiva. Opravdu to může být takhle jednoduché.

Než začnete psát, zamyslete se

Pokud se nedokážete zabrat do svého textu, položte si naprosto základní otázky. Například:

  • Pracuje se mi lépe v kavárně plné lidí? Nebo jsem raději sám (sama) doma?
  • Je pro mě příjemnější psát večer těsně před spaním nebo v neděli dopoledne?
  • Co potřebuji k tomu, abych se soustředil(a)? Je to hudba, hrnek kávy nebo absolutní ticho?
  • Mám chuť psát v rozčarování nebo v klidu?

Je pravdou, že občas si moc vybírat nemůžete. Jste rádi, že si urvete alespoň chvilku pro sebe a že máte vůbec čas něco udělat. Na druhou stranu… Když už, tak ať to stojí za to.

Čas

Znáte to, přiletíte večer domů a celodenní kolotoč tím daleka nehasne. Máte za sebou práci nebo školu, cvičení, nákup… A teď honem něco poklidit, najíst se, osprchovat a sednout si k počítači. Rychle ještě proklikáte sociální sítě, odpovíte pár lidem a na „svoje“ psaní už najednou nemáte dost sil. Doteď jste na něj ani nepomysleli, jen víte, že musíte nebo vlastně i chcete… Zauvažujte nad tím, jestli byste si skutečně nedokázali najít během týdne klidnější okamžik. Někdy pomůže pustit si dvě oblíbené písničky, které máte nějak spojené s tématem, o němž píšete, nebo jenom tak na pět minut zavřít oči a na své téma prostě chviličku myslet. Pozor, nepleťte si to s prokrastinací!

Místo a prostředí

Přenést se na karibskou pláž a napsat tam pár kapitol románu někde pod palmou v jakoukoliv roční dobu by se asi líbilo každému. Realita je na tohle trochu krutá. Přesto vás může místo, na němž jste se rozhodli tvořit, něčím rozptylovat. Třeba vám nestačí rozvalit se na gauči, třeba si potřebujete sednout ke stolu, narovnat záda a pustit se do toho ve vší vážnosti. Nebo vám bude dobře venku na zahradě. Nebojte se experimentovat a vyzkoušejte různé varianty. Časem jistě najdete ideální řešení.

Je možné, že jsou s vámi v místnosti elementy, které vás rozptylují. Vypořádejte se s tím, co vás štve, ať už je to špinavý hrnek na stole nebo neotevřený dopis. Někdy mohou představovat největší problém lidé. Je to těžké, ale naučte se říkat, že teď prostě na něčem děláte a nemáte čas odpovídat. Dejte si pozor na sociální sítě. Zkuste být chvíli offline.

Zvuk

Možná se vám zdá, že rušivé zvuky vám v tvorbě zas tak moc nepřekáží. Opravdu tomu tak je? Nepracovalo by se vám lépe bez hrající televize? Všimněte si, že nevědomky pomrkáváte po obrazovce a posloucháte útržky vět. Do textu se pak nikdy tak docela neponoříte.

Perspektiva

Zkusili jste se na svůj text podívat z jiné perspektivy? Pokud píšete román nebo povídku a nemůžete se chytit, existuje možnost, že vám nevyhovuje forma, jakou píšete. Mnohokrát se mi stalo, že jsem začala vyprávět příběh v er formě a po čtyřech stránkách přepracovala text do ich formy. A najednou to šlo samo. Záleží na tom, co vám vyhovuje. Někdy pomůže i střídání různých perspektiv.

Důležité je znát sebe!

Proč? Protože do prostředí, které je vám blízké se budete rádi vracet. Pokud si uvědomíte své návyky, nebo dokonce zlozvyky, snáze odbouráte bariéry, které vám brání v psaní. Turecký spisovatel Orhan Pamuk, nositel Nobelovy ceny, se nemýlil, když se nechal slyšet, že „spisovatel je někdo, kdo stráví roky tím, že se trpělivě snaží objevit druhého člověka uvnitř sebe“.

Autorkou článku je Helena Žáková

Zdroj obrázku: Pixabay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *